Po dlouhé době máme den úplně bez plánů. Můžeme se válet v posteli do aleluja. A možná je to přesně to, co teď nejvíc potřebujeme. Na Facebooku teď čteme o spoustě hikerů, které jsme potkali – někteří končí, jiní přeskakují stovky mil, někdo dokonce celou severní Kalifornii. Na naši náladu to má takový zvláštní dopad. Jsme vděční, že tu pořád jsme.
Naše největší dopolední přesun je z postele na gauč, kde si dáme snídani a pustíme si film. Fakt se nám nic nechce. Připravíme si akorát batůžky, sbalíme vyvětrané spacáky a jdeme na kafe a matchu.
Po cestě potkáváme pár známých tváří – hikerů, co postávají před hračkářstvím. Mají tu zmrzlinu zadarmo pro hikery! No, to se nedá odmítnout. Navíc je výborná. Dáme si pořádné dva kopce do kornoutu, popovídáme si a pak se přesouváme do kavárny. Tam vegetíme až do oběda.
Na ubytování si ohřejeme těstoviny a protože už začíná být vážně vedro, rozhodujeme se zbytek dne strávit radši uvnitř. Předpověď počasí nás vyděsila – do konce týdne jen slunce a 35 °C. Ležím na posteli, klimatizace hučí a stejně se potím. Zítra nás čeká výpek.
Večer ještě doplníme kalorie zmrzlinou a večeří. Využíváme všech prostých luxusů – jako je studená sprcha – a jdeme spát. Snad se aspoň v noci trochu ochladí.
