Konec a zvonec

Začínáme náš vůbec poslední den na PCT. Sbalíme všechny věci do batohu a jde se. Nejdřív nahoru lesem, pak po hřebeni. Snažíme se naposledy vychutnat výhledy, nasát pohodu a klid. Je to pořád trošku nahoru a dolů, ale říkáme si, že už naposledy.

Mám pocit, že tu od minula nějaký ten kopec přibyl. Jinak to nevidím. Všechno ale zdoláme a už vyhlížíme parkoviště. Protidoucí hikeři nám hlásí, že tam čeká trail magic, takže si ani nedáváme pauzu na oběd.

A skutečně tu je! Dostáváme hot dog a studenou limču. Paráda! To je prostě skvělé zakončení. Odteď už nikam nehikujeme!

Je tady týpek s takovým tím mega starým foťákem. Začíná svůj projekt o PCT a sbírá fotky hikerů. Přispějeme svým obličejem a obdivujeme celý ten proces. To je teda zážitek. Nakonec tu ještě potkáváme Ace a Charlie a řádně se loučíme. A pak už máme odvoz – frčíme do Mazama.

Tady je takové komunitní místo pro hikery – Lions den. Postavíme si stan na zahradě, dáme si velmi nutnou sprchu a v půjčených havajských hadrech šlapeme na večeři. Jo, na kole. V restauraci se zapovídáme s ostatními hikery a ještě párem cestovatelů. Je to moc příjemný večer a ještě lepší je, že zítra nemusíme řešit ani resupply, ani cestu zpátky na trail. Prostě nic.

Ještě před spaním si dáme oslavné pivo s hikery a vyčerpaní upadáme na karimatky.