Noc přinesla nečekané dobrodružství. Asi v půl jedenácté mě probudí podivné zvuky kolem stanu. Myslím si, že to je nějaký jiný hiker, co kempí poblíž. Jenže najednou někdo posvítí přímo na náš stan. Co se to děje?
Naštěstí Páťa má přehled – vysvětluje mi, že někde poblíž se toulá jelen a kolemjdoucí hiker, co ještě teď hikuje, jen posvítil za zvukem do tmy.
Zvěř se snažíme odehnat baterkou a nakonec zjišťujeme, že je to srnka. Nehodlá ale odejít, tak ji prostě necháváme dál bloumat kolem a znovu usínáme.
Ráno vstáváme v pět, balíme a jde se rovnou na kopec. Dneska nás čekají hned dva výšlapy za sebou. Po snídani přicházíme k potůčku jménem Whiskey Spring. Jdeme zkontrolovat, jestli název nelže. Páťa se vrací s vaky plnými průzračné vody, takže žádný bourbon dneska nebude.
Před obědem míjíme výstražnou ceduli – trail je na pár následujících mílích silně poškozený po loňském požáru a jsou na něm popadané stromy. Doporučují obchůdky po prašných cestách, a tak se držíme rady a sejdeme z trailu.
Vedro je neúnosné. Po obědě pokračujeme chvíli po asfaltce a pak zase kousek trailu skrz shořelý les.
Krása to není. Cestičku zarůstá nový podrost, přelézáme a obcházíme ohořelé stromy, slunce pálí a křoví škrábe do nohou. Všechno ale aspoň na chvíli přebije malý milník – míjíme značku 2000 km!
To už je pořádné číslo. Dneska přesně 3 měsíce na trailu – to si zaslouží oslavu, i kdyby jen sušenkou ve stínu.
Dojdeme k odbočce na vodu, ale je to celá míle od trailu. Vydávám se tam já a po návratu chvilku odpočíváme ve stínu. Původně jsme tu chtěli kempit, ale rozhodujeme se přidat ještě 3 míle, ať jsme zítra rychleji ve městě.
Na trase nacházíme vzkaz od dobrovolníků – trail je v hrozném stavu, ale po cestě dál je už vyčištěno. To bereme. Docházíme až k další vodě, kde si najdeme rovinku na spaní přímo u cesty. Opláchneme nohy a jdeme chystat večeři.
Cestou od vody mi uklouzne noha na mokrém kameni a pěkně se natáhnu. Naštěstí to vypadá jen na pár modřin. U večeře objevujeme, že komáři se dělí na dva druhy:
– krvežíznivé bestie, co koušou
– a bzučivky, co jen pískají u ucha.
Dnes máme tu “lepší” verzi – bzučivky. I tak se těšíme do spacáku.
