V noci nám tu sice bzučeli komáři, ale jinak bylo teplo a spalo se dobře. V našem domečku ⛺️ by to bylo pohodlnější, ale ten by se sem prostě nevešel. Na druhou stranu, balení bez stanu je extra rychlé – takže výhoda!
Dneska nejdeme po klasické červené PCT lajně (na FarOutu), ale volíme modrou alternativu. Vyhneme se tak zbytečnému sestupu do údolí a stoupání zpátky – čeká nás vyhlídková trasa s menším převýšením.
Začínáme kruto-přísným výšlapem po prašné cestě, než se napojíme na asfaltku a pak zpět na trail. Cestou potkáváme starší pár day hikerů, kteří se s námi dají do řeči. Dozvídáme se, že tahle trasa byla původní PCT, ale z nějakého důvodu ji přetrasovali dolů.
Na hřebeni máme parádní výhledy na jezera a musíme překonat několik sněhových polí. Kolem poledne hledáme místo ve stínu – přihnala se na nás horká vlna a podle předpovědi bude hůř. Už teď se smažíme ve vlastní šťávě.
Filtrujeme vodu z potůčku a pokračujeme. Během odpoledního stoupání jsme vděční, že jsme si jeho část odbyli už včera večer. Teď už jen klesáme lesem na místo na spaní.
Najdeme rovinku, ale ani po třech měsících ten stan nemáme úplně v oku. Jedna předsíňka nám leze do stromu, druhá má takový sklon, že je to tak na šipku dovnitř. Naštěstí samotný střed stanu je rovný.
Zajdeme si ještě opláchnout zaprášené nohy a nabrat vodu. Uvaříme večeři a pak už jen hurá do hajan.
