Dnešek nezačíná moc slavně. Já si při kopání cathole strhnu kůži z prstu a Páťa si sbalí batoh bez foodbagu. Paráda. Tak jdem.
Trail začíná nadějně z kopce, ale samozřejmě dlouho to netrvá.

Jsme nějak bez energie. Možná tím, že jsme spali trochu z kopce, takže noc nic moc. Naštěstí nás zachrání snídaně, po které se nám šlape jedna báseň. Tedy až do posledního kopce před obědem. Ten nás zase slušně sundá.

To znamená jediné: čas na jídlo. Páťa se snaží dovolat na poštu, ale ani na čárce signálu to nevyjde. No nic, jdeme dál – nahoru do dalšího sedla.
Z komentářů víme, že nás čeká nepříjemný sněhový traverz. A taky že jo. Cesta není vyšlapaná, jediná možnost je to obejít horem, ale je to prudké a půda se drolí. Není to zrovna pohodka, ale společně to zvládneme. Uff.

Z dálky to vypadá jako píďovina, ale teda dala nám zabrat.
Zdá se, že studená vlna přešla – je nám vedro a nutně potřebujeme vodu. Jenže následující dvě říčky jsou suché, tak nabíráme až z jezera.
Na to, kolik máme dneska naplánováno mil, máme dobrý čas. Tak si tak pohupujeme do rytmu nahoru a dolů, a co to nevidíme – silnice! A u ní malá cedule: Magic.
No to se nedá jen tak přejít!

A je to hotový ráj: dostaneme čokoládové mlíčko, sýr a jablko. Chvíli pokecáme s paní, co to pro hikery připravila, a pak dohupkáme poslední dvě míle.

Spíme dnes s Gandalfem a Stealthem. U večeře padne pár historek a je to fakt příjemné. Tak příjemné, že do stanu zalejzáme až v půl deváté! To je na nás teda hodně pozdě.







1 comment
Klára
Ahoj Áďo, jste borci! Moc ráda vás čtu 🙂