Ráno je pořádná zima. Ze spacáku se nám moc nechce, ale první autobus do města nepočká. Rychle balíme batohy a vyrážíme. Čeká nás jen krátký výšlap přes sedlo, které se z mapy tvářilo zajímavě, ale ve skutečnosti je to jen takový kopeček v lese. Z něj pak klesáme k jezeru.
U jezera si dáváme klidnou snídani. Trail se tady větví do spousty cestiček, které ani nejsou v mapě, tak prostě držíme směr a doufáme, že to trefíme. A trefili! Na zastávce autobusu už posedává partička hikerů, svačíme, povídáme si a čekáme.
Najednou k nám míří pán z dodávky – Doughův známý, se kterým mluvila Veary. Nabízí nám svezení přímo do Mammoth Lakes. Neodmítáme.
Vysazuje nás přímo před naším ubytkem. Necháme si tam batohy a hned vyrážíme na nákup. První Grocery Outlet, zbytek doplňujeme v drahém Vonsu. Mezitím se stavíme na palačinku a začínáme chystat jídlo na další 4 dny, které si budeme posílat na trail. V ubytku potkáváme známé tváře – Tulips, holky z Holandska, se kterými jsme se potkali už v Tehachapi.
Balíme zásoby do krabice a směle vyrážíme na poštu. Je to sice tetristické peklo, ale nakonec se vejde všechno kromě toaleťáku. Úspěch. Cestou zpět nakoupíme ještě něco na snídani a pak rovnou rychlý oběd ve fastfoodu.
Po 11 dnech sprcha – ta se nedá ničím nahradit, i když jezera byla fajn. Pak házíme prádlo do pračky. Lea s Timem mezitím ukuchtili luxusní večeři a scházíme se u stolu i s izraelským párem. Jídlo mizí rychlostí světla a na závěr ještě zmrzlina.
Večer Dough promítá film o horolezcích v ledu – pěkná divočina. Jsme rádi, že jsme ho neviděli před vstupem do Sierry. Ke konci už ale všichni zíváme jak o život. V tuhle hodinu jsme už dávno zalezlí ve stanu.
