Dneska je to přesně dva měsíce, co jsme vykročili od mexických hranic směr Kanada. Je neuvěřitelné, jak daleko jsme už došli – a kolik toho ještě zbývá.
Doughovi a Veary se včera podařilo domluvit odvoz zpět na trail – místňák nás vyzvedne v 6:30 u pekárny. Budík tedy na pátou, rychle sbalit a jde se na snídani. Vymysleli jsme, že si vezmeme sandwich i na oběd, ale ouha – v šest ráno je ještě nedělají. Bereme tedy bagely, salám a sýr brie a snídáme venku na lavičce, než přijede náš odvoz.
Přijíždí truck na dřevo, takový poctivý horský pracant. Batohy hážeme na korbu a my se naskládáme dovnitř. Cesta zpátky na parkoviště u Kearsarge Passu trvá skoro hodinu. Jakmile začnou prudké serpentiny z Independence, trošku pochybujeme, jestli to tenhle kolos zvládne. Ale zvládl. A jako bonus ještě dostáváme od řidiče popcornové koule a sušenky na cestu. Trail magic!
Pak už nezbývá nic jiného než se vyškrábat zpět na Kearsarge Pass, odkud jsme před dvěma dny slezli. Batohy s jídlem na 7,5 dne pěkně tíží, ale jsme odpočatí a šlape se dobře. Po cestě potkáváme spoustu hikerů, kteří míří dolů do města – pár slov, pozdrav, úsměv.
Jsme zpátky na vrcholu! A teď zase dolů – tentokrát směrem k PCT. Výhledy jsou dechberoucí – horská jezera, skalní stěny, modrá obloha. K obědu si dáváme pauzu na stejném místě, kde jsme posledně snídali – výhled na jezero je pořád stejně krásný.
Dneska není tortilla – máme dobroty z pekárny a popcornovou kouli s marschmallowny od řidiče. Taková sladká šílenost, ale hrozně dobrá.
Do dnešního kempu je to už jen asi dvě míle, takže nikam nespěcháme. Jakmile se zase napojíme na PCT, začne prudké stoupání. Kemp máme totiž naplánovaný asi míli pod Glen Passem. Dorazíme k naší trailové rodince, ale místo na stany je docela bídné – všechno mokré.
Naštěstí Timo vyrazí na průzkum a o kus výš najde krásná místa. My a Švýcaři se tedy ještě kousek posuneme.
Stany máme postavené už ve tři odpoledne – nevídaný luxus. Čas na sváču a koupačku v ledovém potůčku. Voda pálí mrazem, ale sluníčko naopak pálí do kůže. Chvilku ležíme, čteme, povídáme si. Zalézáme na chvíli do stanu, a dokonce stihneme i šlofíka.
Večer už jen rychlá večeře, budík na čtyři ráno a hurá do spacáků. Zítra nás čeká Glen Pass a další dobrodružství v High Sierras.
