Dnešní ráno si dáváme pěkně na čas. Dospat tu šílenou noc a ideálně si i trochu „předspat“ na to, co máme v plánu. V klidu balíme, snídáme a vyrážíme. A světe div se – dokonce jsme rychlejší než naši Švýcaři!
Celá dopolední část je převážně z kopce, jen pár „bampíků“ nahoru. Otevírají se nám výhledy na rozlehlou poušť, kterou máme v plánu přejít dnes v noci. Bude to dobrodružství! Po asi čtyřech mílích si dáváme pauzu a čekáme na Leu s Timem. Společně s Presto pak pokračujeme do Hiker Town.
Tohle místo má podle komentářů rozporuplné recenze. Není to ani opravdové město, spíš takové bizarní kulisy westernového městečka. A atmosféra? No… zvláštní. Hned u brány nás odchytí nějaká paní, která ani moc neumí anglicky, a snaží se nás natlačit do místního obchodu. Rychle si vyzvedneme náš zásobovací balík a pádíme ven – Queen už na nás čeká.
Chceme se dostat do obchodu, kde by měli mít i burgery a místo na odpočinek. Nakonec stopujeme. Jenže jsou tu dva konkurenční obchody – a samozřejmě nám zastaví pán z toho druhého. Z auta vystupují další hikeři a přesvědčují nás, že tohle je ta lepší volba. Včera prý byli v tom „našem“ a měli tam zkaženou vodu. Ok, nebudeme riskovat – naskládáme se do auta. Vážně nás veze všech šest v osobáku. Radši si ani nepředstavujte, jak jsme se tam nacpali.
V obchodě zabíráme lavičku a děláme si resupply z našeho boxu. Samozřejmě už si nikdo nepamatuje, co je naše a co patří Lei s Timem – ale nějak to dáme dohromady. A pak hurá na burger! A na zmrzlinu! Nabíjíme elektroniku a taky sami sebe – čeká nás noční šichta.
Lehneme si a zkoušíme naspat aspoň něco málo. Kolem páté balíme batohy, dáváme si ještě jeden burger jako startovní palivo… Jenže ouha – nejsme jediní, kdo měl tenhle geniální nápad. Kuchyně je zahlcená a nakonec čekáme déle, než jsme chtěli. Ale co – ještě se potkáváme s Dougem a Veary. Koupili obří zmrzlinu a podělili se s námi. A teď už jsme fakt ready.
