Tohle nebyla nejteplejší noc. To byla noc v sauně! Spacák jsme ani neměli vybalovat. Totální masakr. Vůbec nechápu, jak jsme se v tomhle vyspali. Při každé otočce bylo potřeba se nejdřív odlepit od karimatky. Brr.
Pochopitelně i ráno je teplo, ale už se to trošku zmírňuje. Spadly totiž asi 4 kapky nadránem. Pobalíme a jdeme čekat na autobus, který jede v 8.
Jedeme takovým hooodně starým busem. Pan řidič po cestě dělá docela prohlídku. Vidíme tak duhový vodopád a dozvídáme se něco o místní minulosti i životě. První zastávka, na kterou se všichni těšíme, je pekárna. Připadáme si jako zpátky ve škole – máme rozchod na 15 minut. Všichni se hrnou uličkou ven a tvoří v pekárně frontu.
Stihneme si akorát koupit něco dobrého ke snídani a rychle nastupujeme, aby nám neujeli. Zbytek cesty dlabeme výbornou sladkou snídani. Vysype nás na trailheadu, kde už čeká další várka hladových hikerů.
Vzhůru nahoru! Nasazujeme si batohy narvané jídlem na posledních 6 dní. Ještě nemáme ani míli a naše těla i po takovém odpočinku začínají protestovat. Čeká nás velké stoupání a náklad máme dneska opravdu těžký.
Je docela pod mrakem. Jsme opravdu rádi, že šlapeme až dneska. Včera bylo totální peklo. Obědovou zastávku si uděláme trošku dřív – je tu totiž kemp s lavičkami. Tomu nemůžeme odolat. Jíme u stolu jako lidi. Zpátky do práce, do kopce.
I když je to náročné, nakonec jdeme lépe, než jsme očekávali. Na plánovaném místě jsme brzy, tak se domluvíme, že půjdeme ještě asi o 3 míle dál. To nám pak ulehčí v dalších dnech.
Samozřejmě je to dalších 200 výškových metrů a do toho začíná tak lehce pršet. Jenže je pořád dost teplo. Nakonec stavíme stan v lehkém dešti, který ustává v momentě, kdy nahodíme tropiko. Večeříme tedy normálně venku. Zalezeme do stanu. Dneska už snad bude aspoň na přikrytí spacáčkem.
