Dneska si dáváme ráno o půl hoďky víc spánku. Je to potřeba. Vylezeme ze stanu a namotivovaní vidinou burgeru vyrážíme. Jdeme lesem po stezce pro koně, takže občas uskakujeme kolem kobližek. Pak se dostaneme na silnici.
Ještě před svačinou dorazíme do koňského kempu. Můžeme si tady natočit vodu, zajít na záchod a paní nám dokonce nabízí kolu a kompotované ovoce. Mňamky, to neodmítneme.
Odsud pokračujeme dál po koňském trailu. Je to zvláštní – na jedné straně krásný zelený lesík, na druhé úplně shořelý a popel.
Z ničeho nic najednou útočí armáda krvežíznivců. Kousek klid, pak zase nálet. Docela masakr. Nasprejujeme se repelentem a pokračujeme. Potom vcházíme do mystického lesíku, kde ze stromů visí lišejníky a podél cesty teče řeka.
Dokonce míjíme z klacíků poskládanou míli 1900 – přestože nejsme oficiálně na PCT. Nahazujeme selfie.
S kručícími bříšky konečně vidíme náš obědový cíl – Shelter Cove Resort. Je to takový kemp u jezera s restaurací a obchůdkem. Přesně to, co potřebujeme. Hned si objednáváme hambáč.
Mňam! Spořádáme jídlo a jdeme na nákup. Výběr je tu trošku omezenější, ale nic, s čím bychom si neporadili. Hlavně že mají zmrzlinu! Ještě přečkáme asi pětiminutový deštík a zpátky na trail. Chceme dojít ještě sedm mil k jezeru, kde se máme zase potkat s Bárou.
Cesta nám utíká rychle, jak jsme nabití kaloriemi. Ještě před šestou dorazíme na místo. To je parádička. Dokud svítí sluníčko, jdeme do jezera. Páťa tam najde nějaké mrtvolky, asi raků? A pak – jeden celkem velký ještě žije a klacík do klepítek chytá docela pevně. Tak to bude rychlovka – takový štípanec by celkem zabolel.
Krásně čistí si dáme večeři, kterou jsme našli v hiker boxu. To už dorazí i Bára, která po oficiálním trailu měla delší cestu. A hlavně: žádný burger. Zalezeme do stanu a těšíme se, že se dneska pořádně a dlouho vyspinkáme.
