Den -29 : Koupel v Kapučínku
Páteční večer a sobotní ráno se nesly ve znamení balení a stěhování. Krabice z bytu musely pryč. Protože je dneska MDŽ, Páťa nakoupil kytičky 🌸 a cestou do Rokycan jsme udělali rozvoz. Po stěhování do nás objednaný oběd u mamky jen zahučel, pak už jsme jeli odvézt krabice na místo. Stavili jsme se ještě na kafe, ale hlavní plán byl jasný – poslední test přespání venku.
Někdo (a já to nejsem) totiž ještě nevyzkoušel svou novou karimatku, kterou mu v Thermarestu vyreklamovali. Beky 🐳 si zase potřebovala nechat od mojí mamky našít poutko, aby mohla během dne koukat ven a nemusela být pořád zavřená v batohu. Jenže jsem fakt tele – při měření délky poutka jsem ji vykoupala v kafi. Chudák Rebeka si dala sprchu ve dřezu a šla se sušit na sluníčko. My dojíme dortík, vyzvedneme našeho opáleného maskota a vyrážíme směr Chříč.
Chříč je malá vesnička s pivovarem nad údolím, kam už roky jezdíme na tábor. Patrik si nemůže nechat ujít Pazdrát (místní „Chříčskou Plzeň“ 🍺) a já zas nepohrdnu jejich cidrem. Takto posilnění vyrážíme kolem páté do údolí. Romantický západ slunce nás doprovází na kraj lesa. Sestupujeme dolů a ještě se rozhodneme projít kolem sousedního tábora Berouňáků. To znamená sejít ze stráně před brodem. Lávka je bohužel stržená, ale nakonec najdeme dostatečně silnou kládu, kterou už někdo před námi použil pro přechod. Všichni tři přejdeme bez úhony.
O kousek dál nás zaujme bobří území – spousta okousaných stromků a pár větších už dole. Sejdeme z cesty a jdeme se podívat, jakou tu mají hráz. No, asi nám 2 miliony neušetřili 🦫, ale šikovná zvířátka to jsou. Ještě za světla dorážíme na táborovou louku, stavíme obydlí a vaříme večeři – dneska Chicken Tikka Masala od Adventure Menu. Mňam! Jakmile padne tma, rychle se ochladí. Na čištění zubů nám svítí měsíc 🌛. Ve spacácích je nám za chvilku krásně teplo a já doufám, že to tak vydrží. Má být -1 °C. Dobrou!
Den -28: Trénink brodů
Hlásíme úspěch! Přežili jsme noc v teple a veškeré vybavení prošlo testem. Jediný háček? Postavili jsme stan obráceně. Tam, kde normálně máme hlavu, jsme si dali nohy. No, už bylo zabydleno, tak snad si to pro příště zapamatujeme. Zimní pauza byla asi moc dlouhá.
Ale teda, vylézt ráno ze spacáku na zmrzlou louku a jít čůrat? To je úkol pro statečné. 🌨️ Tropiko máme namrzlé! Asi do osmi čekáme, jestli se sluníčko rozhodne navštívit údolí, ale nic. Snídani vaříme v rukavicích, rychle sbalíme batohy a vyrážíme. Zahřejeme se hned.
První dva brody už známe ze včera, další má ještě lávku, ale kolem Javornice jsou normálně zmrzlé břehy. Čtvrtý brod začíná být zajímavý. Přes potok spadl strom, který se dá použít jako provizorní lávka. Patrik se vydává s obří větví na udržení rovnováhy. Po pár krocích mu ještě podávám podporu do druhé ruky. Když přejde na druhou stranu, pokusí se mi větve hodit zpátky, ale neodhadne to – a klacky končí v potoce. 🤦♀️ Spokojím se s tenčí větvičkou, kterou jsem našla nedaleko a přecházím taky bez úhony.
Po cestě na Marka nás čeká ještě několik pochybných lávek a spadlých kmenů, ale všechno zvládáme suchou nohou. Přeci si nenamočíme naše zbrusu nové Altry Lone Peak 9+! To, že jsou totálně zabahněné, radši nekomentuji.
Na poslední louce Patrik ještě blbne s dronem a užívá si poslední chvíle, než ho na půl roku půjčí mému tátovi. Na kládě si dáme koláček a pak už funíme zpátky nahoru do Chříče. Tam jen naložíme batohy do auta a vyrážíme na nákup a uklidit byt po stěhování. Beky má ale ještě jeden úkol – pračku. Aroma kávy jí zrovna nesedlo.
