Dnes nastal den K! Necháváme postavený stan a jen s lehkým batůžkem míříme na hranici. To je opravdu rozdíl – šlapat takhle nalehko, to i já mám pocit, že mám opravdové hiker legs. Jak scházíme dolů do údolí, pěkně se ochladí. To jsme tedy nečekali, protože s sebou nemáme ani mikinu.

Tutudutu!! Je to tady. Kanada! 🇨🇦 My jsme to zvládli!
Zatím nám to asi úplně nedochází, protože nás čeká ještě 30 mil zpátky, ale i tak… jsme fakt dobří. Děláme si milion fotek a videí – to je samozřejmě naprostá priorita. Pak tu snídáme a povídáme si s hikerkou, která čeká na kamarády. Začíná nám být docela kosa, a tak vyrážíme zpátky. Do kopce se nalehko jde o poznání líp.
Brzy se vracíme ke stanu, balíme a ta nálož na zádech je po ranní lehkosti docela šok. No co, poslední dva dny to nějak dáme.

Dlouhé stoupání nás rychle vrací do reality. S plným batohem už to tak neubíhá. Na vrcholu si užíváme oběd s krásným výhledem. Dnes potkáváme protijdoucí hikery, kteří blahopřejí nám – to je pocit!
Před sváčou ještě vyšlápneme poslední dnešní kopec. Dlouhé switchbacky… uf, ty nám opravdu chybět nebudou.

Naposledy nabíráme vodu na dry kemp. Když dorazíme, už je tam Shadow, se kterým jsme se potkávali poslední dny, a taky Floyd. Naposledy na PCT stavíme stan a pak se zapovídáme u večeře. Je čas se zachumlat do spacáku.








1 comment
Any
Moooc gratuluju jste skvely 👌!!!