Den 131 na PCT

Den jako korálek

August 19, 2025 – Adéla Červenková

V noci trochu sprchlo. My jsme radši zavírali zipy na “oknech” našeho dnešního příbytku.

Ráno se válíme, protože odvoz pro boty jede až v 10. Pak se zabalíme a vyrazíme k obchůdku, kde si nakoupíme snídani. Tady čekáme na náš odvoz.

Jo Elen je moc milá důchodkyně. Celou cestu do Hood River kecáme. Tam nás vysadí přímo před obchodem, kde doufáme, že budou mít naše botky. Říkáme pánovi, co potřebujeme. U Patrika je to v pohodě, ale bojí se, že s mojí rozšířenou variantou to bude trošku problém. Vrací se s pěti různými krabicemi. Patrik si může vybrat ze dvou barev a já mám hned tři možnosti: svoje číslo, ale ne rozšířené, pak o číslo větší rozšířené a nebo pánské. Beru o číslo větší a jsme spokojení. Vycházíme v nových botkách. Jo Elen nás ještě hodí zpátky k obchodu, kde jsme akorát na čas. Dojdeme si pro batůžky, koupíme sváču a už frčíme shuttlem na trail.

Máme profi řidiče 🐶. Čím víc jedeme nahoru do hor, tím víc mrholí. Podle předpovědi by to mělo být jen dneska a zítra, tak uvidíme. Zastavujeme u trailu. Tady už čeká několik hikerů (čti zmoklých slepic), kteří jsou velmi překvapeni, že v takovém nečase opouštíme pohodlí města. Já si nasazuju bundu a s úsměvem vyrážíme. Jak jinak než nahoru. Problém nastává, když se začneme potit do kopce. Je totiž pořád docela teplo. Jen mrholí, takže vyhodnotíme, že bychom byli pod bundou stejně mokří, a sundáváme je.

Jdeme spáleništěm. Před deštěm nás tedy nechrání žádné stromy. Nám to ale nevadí, protože tu roste spousta huckleberries (divokých borůvek). Výrazně zpomalíme, protože pořád uzobáváme. Nakonec zastavíme a nasbíráme si je do kaše na snídani. Dojíme pizzu ze včera a šlapeme pořád nahoru. Začíná víc pršet, jenže my už jsme mokří. Sakra, co teď?

No, asi to nemá cenu řešit. Jdeme dál. Kocháme se nádhernými výhledy na Mt. Adams. Jo, jasně, je totální mlíko a vidíme velký kulový. Aby toho nebylo málo, je to tu celkem překážková dráha mezi popadanými stromy. Kmeny jsou kluzké a špatně se přelézají.

Úplně promočení dojdeme k řece, kde už kempí docela dost výletníků. Rychle postavíme stan, aby zůstal pokud možno co nejvíc suchý. Batoh do předsíňky a šup dovnitř. Snažíme se nějak osušit, převléknout a uvařit večeři. Potom se zakutláme do našich teploučkých spacáčků. Dobrou.

Body Battery Áďa
Ráno
77
Večer
18
Body Battery Patrik
Ráno
68
Večer
12
11

Leave the first comment