Den jako korálek. Po opravdu hodně dlouhé době dneska dojdeme do města, kde nás čeká sprcha a odpočinek. Vyrážíme na pětimílovou cestu k silnici.
Projdeme přes spálený les. Poslední míle je v lávovém poli, po ostrých kamenech. To je celkem nepříjemné a dost nás to zpomaluje. Naštěstí jsme si nechali velkou časovou rezervu.
Po silnici zamíříme k parkovišti, kde nás má v 9 vyzvednout trail angel. Je tu stará observatoř z roku 1937 a máme ještě dost času. Jdem to omrknout!
Je vyskládaná z kamenů a každý malý průhled míří na konkrétní horu. Docela zajímavé. Na střeše je navíc 360stupňový výhled s popiskami na růžici.
Vyzvedne nás Reid se svým bydlíkem a odveze do Bend přímo k domu angelky, u které budeme bydlet. Ema je skvělá! Má tři mazlivé pejsky a část svého domu poskytuje hikerům. S Páťou máme vlastní ložnici. Dáme si rychlé kafe se zmrzlinou a vyrážíme na velké nákupy.
Město je krásné. Dá se tu sjíždět řeka na nafukovacím kruhu — na to se těšíme! Nejdřív ale oběd v Mekáči, potom REI — velký sportovní obchod, kde pořídíme dehydrované jídlo a záplaty. V tropiku jsme totiž objevili díru. Odtud jedeme autobusem do Walmartu.
Děláme zatím největší nákup – jídlo na 14 dní! Budeme posílat dva balíčky. Když máme všechno jídlo, jdeme ještě pro pastu, toaleťák a další nezbytnosti. Necháme si košík stranou, abychom se nemuseli prodírat tím obrovským obchodem. Jenže… když se vracíme, košík je fuč. Prostě zmizel!
Zkusíme se zeptat – prý je musejí po 5 minutách uklidit kvůli bezdomovcům. No super. Všechna práce v háji, musíme začít od znova. Patrik málem vyskočí z kůže. Ještěže tak miluje nakupování… 🙃 Naštěstí podruhé jsme efektivní. Snad jsme na nic nezapomněli.
Naskládáme všechno do batohů a tašek. Jedno je jisté: těch 5 mil zpátky k domečku pěšky rozhodně nejdeme. Voláme Uber.
Dvojitý nákup nás trochu zdržel, takže jen odhodíme batohy a hned vyrážíme na večeři. Výborná thajská restaurace nám zase zvedne náladu.
Pozdě večer ještě všechno přebalujeme, abychom mohli ráno na poštu. Uf. Hotovo. Padáme do postele.
