Dneska máme ultra pomalé ráno. Budík zvoní v půl šesté, ale my jen vypneme a chrníme dál. Po včerejším výkonu si ordinujeme pohodičku.
Nějaké kopce nás sice čekají, ale snad už nic hrozného. Konečně před sedmou házíme batohy na záda a jde se.
Po dlouhé době je vedro už od rána. Klasika: snídaně až za kopcem. Pak zas dolů, no a teď hurá nahoru na Carson Pass. Čekají nás tři sněhové traverzy. Sníh už povolil, ale radši nazouváme nesmeky – krok je hned jistější a výstup nám jde hezky od nohy.
Nahoře potkáváme pána v důchodu, co by chtěl jít PCT příští rok. Pěkně si popovídáme.
Při sestupu se najednou vyloupne horda day hikerů – a to je čtvrtek!
Dojdeme na parkoviště a čeká nás tam milé překvápko: trail magic!
U obchůdku se suvenýry je nachystaná soda, ovoce, ňaminky a dokonce WiFi. Jelikož svačina nebyla, všechno do sebe natlačíme jak správní nenažraní hikeři.
A pozor – mají tu váhu. Po 82 dnech na trailu, kdy do sebe pereme kalorie co to jde, jsme stejně o 10 kilo lehčí. Rozloučíme se a vyrážíme dál na oběd.
Potkáváme ještě pár výletníků a několik hikerů jdoucích opačně. Přeskočili Sierru kvůli sněhu a teď se vracejí zpět. Dáme si tipy na cestu a stoupáme dál.
Do kopce nás překvapí, že někoho doháníme. Je to parta dam na víkendovém výletě. No vida, tak pomalí už asi nejsme.
U jezera Shower Lake (ano, jako sprcha) si řekneme, že sprchu bychom brali… a tak jdeme plavat! Voda je překvapivě teplá, takže i pár temp zvládneme.
O kus dál nabereme vodu z potůčku a míříme do kempu. Kus před značeným místem Páťa objevuje luxusní plácek. Je rozhodnuto – tady spíme.
Za chvíli dorazí i Stealth. Dáme si spolu večeři, ale pak nás vyžene armáda krvežíznivých potvor.
Naštěstí ve stanu na nás nemůžou. Dobrou.
