Den 63 na PCT

Glen Pass

June 14, 2025 – Patrik Bican

Budík ve 4.00. Vstáváme do tmy a balíme pod červeným světlem čelovek. Dnes nás čeká výstup na Glen Pass – jen jedna míle, ale pořádně výživná. Přes 300 výškových metrů hned po ránu? To zní spíš jako lezení než chození.

Začínají klikaté serpentiny, které se brzy mění ve strmé zkratky suťovištěm, protože části trailu jsou pokryté sněhem. Pod námi se blyští zamrzlé jezero a s přibývající výškou přibývá i sněhu. Těsně pod vrcholem nasazujeme nesmeky – bez nich to nejde.

Uf. Jsme nahoře. Glen Pass dobyt. Výhledy dechberoucí, dech ale chybí. A když se podíváme dolů… no, ta cesta dolů ve sněhu je ještě větší výzva. Ale přesně proto jsme si dnes přivstali – dlouhý traverz ve sněhu chceme projít, dokud je sníh pevný.

Vyndáváme cepíny a jdeme opatrně krok za krokem. Když konečně zmizí poslední sněhové pole, otevírá se před námi nádherné jezerní údolíčko. Jen co do něj sejdeme, čeká nás první brod. Páťa už má stejně mokré boty, tak prostě jde. My ostatní se přezouváme do kemp papuček – chceme si ještě chvíli užít sucho.

Mezi jezery se krásně couráme, ale dlouho to netrvá – další brod. Zase se přezouváme. Ale! Tenhle přechod je alespoň odměněn osmistým mílíníkem – slavíme! Následující řeka má už silnější proud, a tak přezouvání vzdáváme – jdem rovnou v botách. No co, aspoň to bude rychlejší. A stejně už se blíží čas na oběd, takže se to snad stihne usušit.

Po pauze nás čeká přechod přes speciální lávku – vždy jen jeden člověk. Poté opět začínáme stoupat – nastoupáváme výškové metry pro zítra, kdy nás čeká další sedlo. Ale mokrým nohám se stejně nevyhneme – čekají nás ještě tři brody.

V podvečer se scházíme v původně naplánovaném kempu, ale nakonec se rozhodneme šlápnout ještě dvě míle navíc, abychom zítra ráno měli blíž k sedlu. Trail stoupá po masivních kamenných schodech – každé stoupnutí bolí, ale odměna přichází rychle.

Přicházíme do krásného kempu u jezera s výhledem – víc už jsme si přát nemohli. Rychlá koupačka, společná večeře a ještě jedno téma dne: vzpomínka z dětství. Je to milé, jak se každý dělí o svůj příběh.

Pak už jen příprava na noc a hurá do spacáků. Zítra zase vstávačka ve čtyři.

Body Battery Áďa
Ráno
60
Večer
5
Body Battery Patrik
Ráno
66
Večer
5
13

2 comments

  • Nás by právě zajímali ty vzpomínky, na který jste si vzpomněli. 😉

  • Na Vašem deníčku začínám být závislý, je to jako večerníček na dobrou noc, bez kterého neusnu 😉 užívejte !!!

Leave your comment