Ráno se budím a chci jen vylézt čůrat a zase zpátky do spacáku, jenže mi nejde rozepnout tropiko. Je totiž úplně namrzlé! Ještěže jsme si chytré hlavičky vzali filtry na vodu do stanu. Dneska mě tedy z tepla spacáku nikdo nedostane, dokud neuvidím sluníčko!
Převléknout se do mokrého oblečení na hikování je vážně souboj vůle. Čiré zoufalství ovšem přichází při balení stanu. Všechno je tak ledové! Nevydržím se toho dotýkat ani chvilku. Musíme se hýbat. Rychle to nacpeme do batůžku a bez snídaně vyrážíme. Naštěstí je to do Paradise Valley Cafe jen asi 4 míle.
Hnedka se zahřejeme do kopečka a už po 2 mílích se svlékáme a hikujeme jen v košili. Těsně před městem ještě potkáme pár s pejskem, kteří říkají, že vyráží na procházku dělat trail magic a jestli bychom si dali něco dobrého. Neuvěřitelné, že? Lidi se tu jdou o víkendu projít a napakují si batoh dobrot pro smradlavé hikery. Neodoláme sušence. Teď už vážně jdeme na snídani.
To bylo skvělé žrádlo. Spořádali jsme to do posledního sousta. Máme tady i balíček s jídlem, který jsme si posílali z Julianu. Nakonec se ale rozhodneme odjet do Idyllwildu. Následujících asi 25 mil na trailu má 3 ⚠️ místa, kde to není úplně bezpečné nebo je to hodně náročný terén. My ještě nemáme nesmeky a po 2 dnech deště nechceme riskovat nějaké sesuvy. Také čteme zprávy o dvou hikerech, které museli zachraňovat 🚁. Bude bezpečnější to teď přeskočit, odpočinout ve městě a pak vyrazit na San Jacinto. Nakonec nejsme jediní a zmáčkneme se v pěti do auta trail angela, který nám nabídl jízdu.
To nám to zase vyšlo akorát. Páťa byl už v kontaktu s paní z Polska, která nás teď na dvě noci nechá ve své chatičce. Paráda! Z města to tedy máme 1,4 míle, ale to nevadí.
Rozložíme si všechny svoje věci na terase, pořádně se umejeme a zbytek odpoledne proflákáme. To zní jako plán. Večer jen dojdeme do města vyprat a na burger.
Teda to vám byla zase akce. Veřejná prádelna tu očividně funguje tak, že lidi ani doma nemají pračku. Jeden automat rozměňuje bankovky na čtvrťáky. Další prodává prací prostředky. Pak tu mají různě velké pračky a sušičky. Naštěstí je tu zase hodná místní paní, která nám poradila, jak co funguje. Jsme jen v nepromokavém spodku a péřovce. Všechno ostatní se pere. Skočíme na nákup, pustíme sušičku a čekáme. Suché a čisté oblečení do batůžku a jde se na jídlo.
Po hambáči už jen dojdeme na chatičku a dobrou. Takhle pozdě jsme nešli spát hodně dlouho. Deset hodin, už přesluhujeme.
